|
|
Teorie relativity - jak na středoškolské úrovni rozvíjet její pochopení
Ryston, Matěj ; Dvořák, Leoš (vedoucí práce) ; Novotný, Jan (oponent) ; Šlégr, Jiří (oponent)
Cílem této dizertační práce je najít a zrealizovat možné způsoby podpory pochopení teorie relativityu žáků druhého stupně základní školy a středoškolských studentů.Na začátku práce je provedena rešerše současného stavu výzkumu a vývoje v oblasti vzdělávání teorie relativity na daných stupních škol, zejména v souvislosti s miskoncepcemi a dalšími překážkami učení. Dále jsou zmapovány studentům dostupné zdroje informací o relativitě v podobě knih a dalších internetových zdrojů a to jak v češtině, tak v angličtině. Následuje výzkum týkající se obsahu relativity v českých kurikulárních dokumentech a dotazníkový výzkum mezi českými gymnaziálními učiteli fyziky ohledně současného stavu výuky relativity na jejich školách. Na základě těchto výzkumů bylo učiněno rozhodnutí vytvořit učební materiály zaměřené na obecnou teorii relativity.Vnávaznostina analýzuvybraného počtu učebnica polo-populárních knih o relativitě byl vytvořen učební web pro zájemce o obecnou relativitu, a také několikahodinová učební sekvence, kterou mohou učitelé fyzikypoužít vesvých hodinách pro seznámení studentů se základními myšlenkami obecné relativity. Vývoj a ověření těchto materiálů jsou v práci detailně popsány.
|
|
|
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Procházková, Jarmila
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální studijní materiál Janáček nalezl v nápěvcích mluvy a v lidové písni, tedy v oblastech nezatížených písemnou (psanou) petrifikací a umožňujících sledovat rytmicky a výrazově spontánně vznikající projevy. Studie se zabývá také pozdějšími Janáčkovými reflexemi specifické vazby hudby na prostor, kterou je psychická interiorizace hudební matérie. Teoretické vysvětlení týkající se lidové písně Janáček částečně nalezl v geografickém determinismu – „mesologické vlivy“ jsou podle něj příčinou regionálně specifických rysů v melodii, rytmice a dalších složkách lidové hudby. Na začátku druhého desetiletí 20. století je možné v Janáčkově teorii vysledovat nové filosofické a metodologické, včetně Einsteinovy teorie relativity. Skladatel rezignoval na termín prostoročas, který má v sobě zakódovanou variabilitu a nezávislost na pozorovateli. Právě subjektivita pozorovatele, předpokládající časové i tím i významové posuny, se stala součástí Janáčkova nazírání na hudební materiál jak ve fázi recepce, tak zejména v tvůrčím procesu. Tento náhled podpořil Janáčkovu tendenci k tektonickému pojetí hudební struktury, utvrdil jej v sofistikované práci s časovými vrstvami a ve svém důsledku tak dopomohl k vytvoření dramaturgicky unikátních počinů v oblasti operní tvorby.
|
|
|
Relativistický model systému se spinem
Slezák, Daniel ; Ledvinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Loukes Gerakopoulos, Georgios (oponent)
Dynamika pohybu rozlehlých těles - na rozdíl od hmotných bodů - vyžaduje použí- vat vyšších momentů hmoty, v první řadě spinu. V teorii relativity jsou proto dalším stupněm zesložitění po rovnici geodetiky pohybové rovnice Mathisson-Papapetrou- Dixonovy (MPD). V této práci je rozlehlé těleso představováno systémem kontaktně interagujících, volně se pohybujících hmotných bodů, z nichž je některým přisouzena záporná hmotnost, aby bylo možno vzájemnými pružnými srážkami docílit uzavře- ných trajektorií. Tomuto systému je pak určena reprezentativní hmotnost, hybnost a spin, přičemž jejich relativistická teorie vyžaduje řešit zejména problémy paralel- ního přenosu a volby vztažné soustavy. Nakonec se ze známého chování jednotlivých hmotných bodů konstruktivně ukazuje, že tento systém MPD rovnice splňuje i ve slabě křivém prostoročase, a to za širšího využití paralelního přenosu namísto dyna- mické rovnice pro tenzor energie a hybnosti, jejíž význam omezujeme jen na popis chování jednotlivých hmotných bodů.
|
|
|
Higher spin theories in three dimensions
Flandera, Aleš ; Raeymaekers, Joris (vedoucí práce) ; Procházka, Tomáš (oponent)
V této práci se zabýváme přepisem teorie relativity na kalibračně invariantní Chern-Simonsovu teorii. K tomuto účelu je využit Cartanův formalismus. Následně je ukázáno, že akce takové teorie je ekvivalentní akci Einstein-Hilbertově, a jsou vyšetřeny i další důležité vlastnosti této teorie. Hlavním úkolem je však tento popis rozšířit z částic se spinem 2 na částice se spiny vyššími. Toho je dosaženo rozšířením generátorů Lieovy algebry a jim odpovídajících potenciálů. Poté jsou ukázány vlastnosti řešení pro spin 2 v tomto popisu. Také je představen příklad řešeních od vyšších spinů nazývaných kónické defekty.
|
host ::
RSS.